Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


 
Letiště Václava Havla Praha
 
Letiště Václava Havla Praha, původně Mezinárodní letiště Praha-Ruzyně, se nachází 10 kilometrů severozápadně od centra Prahy. Jedná se o největší letiště v České republice. Rekord v počtu odbavených osob padl v roce 2008 – tehdy prošlo letištěm 12,63 milionů cestujících.
 
Počátek

Letiště Praha v roce 1938

Od roku 1920 sloužilo letiště Kbely jako jediná pozemní základna mezinárodní civilní dopravy v Praze. Koncem 20. let se však ukázalo, že letiště ve Kbelích už kapacitně nevyhovuje letecké dopravě. V roce 1927 se uskutečnilo asi 204 pohybů letadel za den, tím pádem letadla vzlétala nebo přistávala každou třetí minutu v desetihodinovém denním provozu. Bylo tedy nutné vybudovat nové moderní letiště.
 
Komise leteckých odborníků Ministerstva veřejných prací vybrala pláň zvanou Dlouhá míle mezi obcemi Ruzyně, Hostivice, Dobrovíz, Středokluky a Přední Kopanina s celkovou rozlohou 12 km2. Z finančních důvodů byly zamítnuty návrhy jako například umístit nové letiště na gigantické střešní plošině zakrývající prostor Masarykova nádraží v areálu na Maninách. 24. března 1929 přijala vláda návrh na využití ruzyňského prostoru pro vybudování civilního letiště. Zvolená plocha odpovídala výměrou většině evropských letišť té doby.
 
Celkový investiční záměr pro základní výstavbu byl tehdy stanoven v hodnotě 110 milionů korun. V roce 1933 byly zahájeny terénní úpravy. Konstrukce letiště vyprojektoval vítěz architektonické soutěže Adolf Benš, doprovodné budovy pak navrhl Kamil Roškot. Letiště bylo vybudováno tak dokonale a velkoryse, že mohlo i při bouřlivém rozvoji letectví sloužit plných 30 let. Majitelem a provozovatelem letiště se stal československý stát, který zastupovalo Ministerstvo veřejných prací, a správou bylo pověřeno ředitelství Státního veřejného letiště Praha.
 
První letadlo přistálo na ruzyňském letišti 5. dubna v 9:00 hod. Byl to Douglas DC-2 Československé letecké společnosti na trase Piešťany-Zlín-Brno-Praha. O hodinu později ho následoval první mezinárodní spoj - letoun Air France na trase Vídeň-Praha-Drážďany.
 
Na letiště se přemístila veškerá civilní letecká doprava z Kbel, kde zůstal pouze vojenský letecký provoz. Kvůli prudkému rozvoji letecké dopravy musely být takřka okamžitě rozšířeny letištní plochy z 80 ha na čtyřnásobek. V roce 1937 bylo již přepraveno 13 462 cestujících. Od 15. srpna do 22. prosince téhož roku byly vybudovány zpevněné vzletové a přistávací dráhy 08/26 (délka 500 m) a 04/22 (délka 280 m) a pojezdová dráha (dnes P). O rok později vznikly dráhy 13/31 (v současnosti 12/30) a 17/35 o délkách 1 000 m a 950 m. Poté bylo rozhodnuto o prodlužování drah. 04/22 byla nejprve prodloužena na 1 080 m, v roce 1944 pak na konečných 1 800 m. Roku 1941 byla i 08/26 prodloužena, a to na 1 300 m. Křižovatka drah 04/22, 13/31 a 17/35 byla nazývána "Big square".

2. světová válka
16. března 1939, den po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava, obsadila letiště německá armáda a letadla Luftwaffe. V provozu zůstala pouze jedna letecká linka - Berlín-Praha-Vídeň. Tu provozovala Deutsche Lufthansa. Správu letiště začal provozovat německý vojenský Fliegehorst. Československé vedení mohlo vykonávat jen podružné práce podle pokynů Němců. Ti zřídili v Ruzyni leteckou školu pro budoucí piloty bombardovacích letounů. Letištní plocha se plnila vraky sestřelených a havarovaných strojů a střelba poškodila i hangáry. Německého velitele letiště vyzvaly ke kapitulaci už 5. května 1945 jednotky podléhající České národní radě. K záchraně letiště pomohl místní odboj a 1. pěší divize Vlasovců, kteří zničili dělostřeleckou palbou část letadel Luftwaffe. Letiště se do českých rukou vrátilo poškozené a zanedbané, ale schopné provozu.

Mezinárodní rozmach
10. května 1946 se uskutečnilo první mezikontinentální spojení. Z Bruselu přiletěl tehdy nejmodernější dopravní letoun Lockheed L-049 Constellation společnosti Pan American World Airways (Pan Am) na zkušební trati New York-New Founland-Shannon-Londýn-Brusel-Praha-Vídeň-Kalkata. Zástupci této letecké společnosti označili ruzyňské letiště za nejlepší dopravní letiště v Evropě. V letech 1947 až 1948 byla zahájena výstavba paralelní vzletové a přistávací dráhy směrem na SV a JZ. Byl také postaven provizorní prostor s celní halou, veřejnými a tranzitními čekárnami, s tranzitní restaurací, kinem, směnárnou a řadou kanceláří. V roce 1949 započala modernizace letiště. Mimo již zmíněného prodloužení vzletových a přistávacích dráh došlo také k doplnění systému pojezdových drah. Výstavba světelného zabezpečovacího zařízení vysoké svítivosti umožnila noční provoz a vzlety a přistávání za zhoršených povětrnostních podmínek.

Proudový a turbovrtulový věk

Il-18 v Praze

V padesátých letech začal provoz proudových a turbovrtulových letadel. To zvýšilo nároky na zimní údržbu plochy. Vzletové dráhy se musely dále rozšířit a prodloužit. V roce 1959 činila jejich délka 3,35 km a byly vybaveny moderním světelným a rádiovým zabezpečením. V roce 1956 ustanovil nový letecký zákon dispečerskou službu pro výkon řízení letového provozu.
 
V letech 1961 - 1968 probíhala 2. výstavba areálu Sever. V polovině 60. let byla vypsána další architektonická soutěž, a podle vítězného návrhu byla vybudována nová odbavovací hala architektů Karla Filsaka a Karla Bubeníčka, sousedící hangár a nový systém tří vzletových a přistávacích drah. Plocha letiště byla zvětšena na 800 ha, což znamenalo rozšíření území hlavního města nejen o obec Ruzyně, ale také o části Kněževsi, Přední Kopaniny a Hostivice.

Sovětská okupace
Zatěžkávací zkouškou prošlo právě otevřené letiště v noci z 20. na 21. srpna 1968, kdy začala invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V ranních hodinách bylo letiště obsazeno, a následně na něj začala přistávat transportní letadla s vojenskými jednotkami. Tehdy bylo dočasně uzavřeno pro civilní provoz.
 
Přestože po okupaci v roce 1968 a v následujících letech byly zahájeny transatlantické lety do USA, Kanady a Singapuru, objem cestujících poklesl, a kapacita haly až 2,3 milionu cestujících ročně tak nebyla plně využita. Odbavovací proces se zpomalil kvůli zpřísnění celních formalit, zavádění bezpečnostních prohlídek cestujících a zavazadel a zavedením povinné výměny valut pro cestující ze západu.
 

Tu-144 v Praze

23. května 1971 dosedl na dráhu ruzyňského letiště sovětský nadzvukový dopravní letoun Tu-144. Okolí letiště zaplnily davy leteckých nadšenců. Za tři dny se jich zde vystřídalo na 300 000. 6. listopadu 1972 byla slavnostně otevřena budova Technický blok (pracoviště Oblastní služby řízení letového provozu, nová letištní řídicí věž vysoká 42 m, technický sál s nahrávacími soupravami pro radiokorespondenci a pozorovatelna Letecké meteorologické služby Praha).
 
V důsledku úspor pohonných hmot byla v 80. letech zastavena letecká doprava na vnitrostátních linkách - zůstalo pouze spojení mezi Prahou a Ostravou. Pokles zájmu o leteckou dopravu znamenalo také otevření nové dálnice Praha - Brno - Bratislava. V roce 1984 byla ukončena rekonstrukce provozních ploch ruzyňského letiště, komunikačního letištního systému a parkoviště. V tom samém roce se uskutečnila rozsáhlá rekonstrukce fasády původní odbavovací haly z roku 1937. Na letišti začali být využívání sokolnicky vedení dravci pro zamezení střetů letadel s ptáky.

Tržní prostředí
Sametová revoluce v roce 1989 přinesla změny i pro české letectví. Vznikající tržní prostředí vyvolalo nutnost přehodnotit symbiózu ČSA a letiště. Došlo tedy k oddělení činností obou společností. Do roku 1993 byla provedena rekonstrukce severní odbavovací budovy. Také v tomto případě byla vypsána architektonická soutěž, ve které zvítězili Petr Franta a Michal Brix. Souběžně došlo k rekonstrukci drah a vypracování investičního záměru k rozšíření odbavovacího prostoru v areálu Sever. Východní část haly byla určena pro zahraniční odlety, západní část pro zahraniční přílety. Vznikly nákladní výtahy pro zavazadla, výstup pro imobilní cestující, nové moderní koridory, nové vyvolávací čekárny, tranzitní prostor a restaurace. Kapacita terminálu se tak výrazně zvýšila. Pasažéři měli možnost se odbavit u jedné z 19 přepážek ČSA, k dispozici bylo 9 pracovišť celní kontroly a 8 pasové kontroly.
 

Letiště Václava Havla Praha

26. června 1995 byla zahájena stavba nového odbavovacího komplexu, přestavba odbavovací haly a parkoviště. 14. května 1996 byl zahájen provoz první části nového odbavovacího komplexu - prstu B, který má 6 čekáren a 3 pohyblivé teleskopické nástupní/výstupní mosty. 3. června 1997 byl slavnostně zprovozněn vlastní terminál po rekonstrukci původní budovy z roku 1968. Cílový stav odbavení byl stanoven na 4,8 milionu cestujících ročně. V témže roce vznikl také terminál Jih určený pro všeobecné letectví. V roce 1998 byly uvedeny do provozu moderní cargo terminál, rozmrazovací stojánka, patrové garáže, objekt Policie ČR a zároveň byla zmodernizována letištní věž. V roce 1999 byla zástavbou odbavovacího prostoru v Terminálu Sever 1 vytvořena odbavovací pracoviště, bylo rozšířeno zařízení pro třídění zavazadel a zprovozněn nový detekční bezpečnostní systém ke kontrole zavazadel.


Nové tisíciletí

Letiště Václava Havla Praha

V roce 2002 byl dokončen Parking C jako největší poschoďové parkování ve střední Evropě (přes 3 000 parkovacích míst) a do provozu byl uveden prodloužený prst B s nástupními prosklenými mosty a pohyblivým chodníkem. 26. června 2003 byla slavnostně zahájena výstavba terminálu Sever 2. Od 1. července se ruzyňské letiště osamostatnilo od regionálních letišť a správa letišť v Brně, Ostravě a Karlových Varech byla předána do rukou hejtmanů daných krajů. V roce 2005 získalo Letiště Praha 1. místo v mezinárodní soutěži World Airport Awards v sekci Nejlepší letiště střední/východní Evropy. V září se obchodní název Česká správa letišť s. p. změnil na Letiště Praha, s. p. 13. ledna 2006 byla otevřena veřejná část terminálu Sever 2, která umožnila zvýšit kapacitu letiště, byla doplněna technologie třídírny, byl zvýšen počet odbavovacích přepážek a nástupních mostů.
 

Letiště Václava Havla Praha

V současnosti je letiště plně vybaveno pro lety VFR i IFR a umožňuje nepřetržitý provoz ve dne i v noci. Je plně koordinováno v rámci EUROCONTROL v Bruselu z hlediska přidělovaných slotů. Dráhový systém sestává ze tří vzletových a přistávacích drah, z nichž 04/22 je trvale pro vzlety i přistání uzavřena, používá se jako pojezdová dráha a pro parkování velkých letadel. Hlavní ranvej je 06/24 (směr 062/242°, 3 715 × 45 m), v obou směrech vybavená systémem ILS. Druhou ranvejí je 12/30 (směr 124/304°, 3 250 × 45 m), ve směru 30 vybavená systémem ILS. Dráha 06/24 byla do dubna 1993 značena jako 07/25 a dráha 12/30 do května 2012 jako 13/31. V důsledku změny magnetické deklinace byla označení změněna. Letištěm vedou betonové a asfaltové pojezdové dráhy označené písmeny A–H, K–N, P, R, S, AA, FF a RR; jejich šířka je 22,5 m, kromě části dráhy P, která je široká 40 m.

Paralelní ranvej

Letiště Václava Havla Praha

Do budoucna se také plánuje výstavba paralelní ranveje. Hodinová kapacita současné dráhy 06/24 je 46 pohybů letadel, což řadí Ruzyni mezi absolutní evropskou špičku, co se týká intenzity provozu na jedné dráze (absolutní jedničkou je letiště Londýn-Gatwick s kapacitou až 50 pohybů). Ani to však již provozu nestačí a dráhový systém letiště je v současnosti přetížen. Nová dráha bude umístěna 1 525 m jižně od stávající dráhy, která bude přeznačena na 06L/24R. Nová dráha se bude nacházet v prostoru původní dráhy 04/22, která bude zrušena. Ranvej bude mít rozměry 3 550 × 60 m. Bude vybavena jako přístrojová dráha pro přesné přiblížení zařízením ILS CAT IIIB v obou směrech, což umožní automatické přistání při nulové dohlednosti až do dotyku země.

Letiště Václava Havla Praha
Po úmrtí Václava Havla (†18. prosince 2011) vydal Fero Fenič prohlášení s výzvou přejmenovat letiště Praha-Ruzyně na Letiště Václava Havla. Název Ruzyně podle Feniče připomínal spíše známou pražskou věznici. Ve světě existuje mnoho významných letišť, která jsou pojmenovaná po významných osobnostech.
 
Zde jsou příklady některých z nich:
  • New York - John F. Kennedy International
  • Paříž - Charles de Gaulle
  • Berlín - Berlin Brandenburg Airport Willy Brandt
  • Washington D.C. - Ronald Reagan National
  • Istanbul - Atatürk Airport
  • Mnichov - Franz Josef Strauss International
  • Bejrút - Rafic Hariri International
  • Tel Aviv - Ben Gurion International
  • Atény - Eleftherios Venizelos International
  • Ciudad Juárez - Abraham González International
  • Dillí - Indira Gandhi International
  • Montreal - Pierre Elliott Trudeau International
  • St. Maarten - Princess Juliana International
  • Anchorage - Ted Steven International
K výzvě se připojilo i několik desítek tisíc lidí z řad veřejnosti. Společnost Letiště Praha podala 23. prosince 2011 žádost Úřadu průmyslového vlastnictví o registraci slovních ochranných známek ve znění "Mezinárodní Letiště Václava Havla v Praze" a "Vaclav Havel Prague International Airport". Dagmar Havlová, manželka zesnulého prezidenta Václava Havla, dala souhlas vládě ČR v polovině ledna 2012 s tím, že letiště může přejmenovat po jejím zesnulém manželovi. 
 
Dne 21. března 2012 vláda návrh na přejmenování Letiště Ruzyně na „Letiště Václava Havla Praha“ (Václav Havel Airport Prague) odsouhlasila. 5. října 2012, v den výročí narození Václava Havla, proběhl přejmenovací ceremoniál. Společnost Letiště Praha, a. s. název nezměnila.