Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


ČSA prodá všechny své Airbusy A320

5. 8. 2014

Česká aerolinie potvrdily, že na podzim tohoto roku prodají všechny Airbusy A320, které se nachází v jejich flotile. Příští týden proběhne také jednání managementu ČSA s Airbusem, u nějž má společnost objednáno dalších sedm Airbusů A319 bez pevného termínu dodání.

Setrvání typu A320 ve flotile ČSA je podle mluvčí Michaely Lagronové ekonomicky neúnosné. Letoun pro 180 cestujících lze na většině tratích dopravce jen ztěží zaplnit. Již v minulosti se aerolinie zbavila dvou Airbusů A321, které byly využívány převážně k charterovým letům.

Špatné hospodaření ČSA, které započalo za Tvrdíka
Objednávka Airbusů přišla v době, kdy byl prezidentem ČSA politik Jaroslav Tvrdík. Ten byl do čela společnosti dosazen v září 2003. Tehdy šlo o obyčejný projev zvůle, kdy byl ekonomický odborník na leteckou dopravu Miroslav Kůla nahrazen politikem bez jakýchkoli zkušeností v daném oboru. Do té doby racionální růst ČSA nabral nesmyslně vysoké tempo. Za Tvrdíka se flotila českého národního dopravce rozrostla během tří let z 30 na 50 letadel, neuváženě se rozšířila i síť linek. Stávající i nově objednaná letadla byla pro český trh s 10 miliony obyvatel velká a nikdy nemohla být zaplněna, což se samozřejmě promítalo na pokulhávajícím load factoru letadel a prodělečném podnikání. Tvrdík mimo jiné začal propouštět zkušené odborníky s letitou praxí a začal si na různé pozice dosazovat nové "manažery" - své kamarády z ministerstva obrany.

Vlasní kapitál firmy dosáhl svého vrcholu v roce 2004 - téměř 2,2 mld. Kč. Od té doby kvůli špatnému hospodaření neustále klesá.

Rekordní ztráta přes 3,5 mld. Kč
V roce 2006 mělo ČSA už tak velké finanční problémy, že byl na Tvrdíkovo místo dosazen Radomír Lašák. A začalo škrtání a rozprodej majetku. Rozprodej budov i letounů byl managementem označen jako divestice "zbytných částí společnosti".

Neracionální, nesmyslné a normálnímu člověku nesrozumitelné hospodaření managementu ČSA vyvrcholilo v roce 2009, kdy dopravce vygeneroval rekordní ztrátu přes 3,5 mld. Kč. Došlo tedy k ukončení dálkových linek Airbusy A310 - bez náhrady a bez jakýchkoli pokusů o obnovení tras Airbusy A330 či Boeingy 767. V únoru 2009 bylo vyhlášeno výběrové řízení k určení nabyvatele většinového podílu ČSA. Přihlásily se čtyři zájemci: Air France-KLM, Aeroflot, Odien Group a Travel Service. V dubnu byly vyřazeny Odien Group a Aeroflot. V srpnu ze soutěže odstoupilo Air France-KLM. Travel Service nabídl za ČSA o měsíc později 1 mld. Kč. Vláda nabídku odmítla a privatizaci pozastavila. Majetek společnosti se neúměrně ztenčil a vyhlídky na zlepšení situace byly v nedohlednu. Novým prezidentem se stal Miroslav Dvořák, taktéž ředitel Letiště Praha.

Osinek, a. s. "v likvidaci"
Kromě výnosů z prodaného majetku získal management v roce 2010 nové finanční prostředky také od státní společnosti Osinek, a. s. „v likvidaci“. Jenže nebankovní úvěr ve výši 2,5 mld. Kč nebyly ČSA schopny splácet. Společnost Osinek, a. s. tedy postoupila pohledávku na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 14. května téhož roku bylo právo hospodařit s pohledávkou převedeno na Ministerstvo financí ČR. Následně valná hromada Českých aerolinií rozhodla pro kapitalizaci úvěru, což znamenalo navýšení základního kapitálu na 5 235 510 tis. Kč a nesplacení této půjčky. Ministerstvo financí posléze přiznalo, že kapitalizace je státní podporou Českým aeroliniím. Případ začala vyšetřovat Evropská komise, základním argumentem v podkladech ministra financí Eduarda Janoty byl restrukturalizační plán, který měl EK dokázat, že finanční injekce bude využita efektivně k záchraně společnosti, a ne k jejímu zvýhodňování na trhu.

Český aeroholding
Management společnosti však zjistil, že situace je daleko vážnější. ČSA není schopno zachránit se vlastními silami. Musí být co nejrychleji privatizováno. Předtím je však potřeba pomoci aerolinii jiným způsobem. Za tímto účelem byl vytvořen Český aeroholding - holdingová společnost, do které se postupně začlenilo jak Letiště Praha, tak České aerolinie. Nejprve bylo z ČSA vyčleněno několik dceřiných společnosti, které následně ČAH odkoupil. Tak společnost získávala nové hotovostní prostředky pro přežití. Byly prodány i sloty na Heathrow. Za tento nesmyslný prodej vyinkasovalo ČSA 486 162 tis. Kč. Od té doby již České aerolinie nelétají do Velké Británie, což bylo fatální rozhodnutí, a muselo by se velmi dlouho hledat, která z tradičních evropských aerolinek lety do Velké Británie neprovozuje. Česká republika musí samozřejmě opět tvořit výjimku.

V listopadu 2010 stanul v čele společnosti Philippe Moreels. Byly rušeny další linky a rozprodán další majetek. Když nakonec  v roce 2012 zamířily do ČAH i samotné České aerolinie, stal se Aeroholding jejich většinovým akcionářem a nahradil tak Ministerstvo financí ČR. Ke konci roku 2012 vláda České republiky uložila Aeroholdingu připravit výběrové řízení pro vstup strategického investora do ČSA. Do března 2013 předložil závaznou nabídku pouze Korean Air. Za 44% podíl v ČSA zaplatil 67,5 milionu korun. 

V roce 2005 společnost zformulovala svou vizi: "ČSA chtějí být moderním, dynamicky se rozvíjejícím, nákladově optimalizovaným leteckým přepravcem, agresivně využívajícím podnikatelské příležitosti v oboru svého podnikání." Daří se dopravci danou vizi plnit? Realita vyznívá poněkud jinak.

Budoucnost?
V současnosti společnost vysávají i leasingové splátky za letouny. Při jednom z rozhovorů s Miroslavem Kůlou mu byla položena otázka, co měl začít konat Lašák a jeho management při příchodu do ČSA na začátku roku 2006. Kůla odpověděl, že ze všeho nejdřív se měl začít zbavovat letadel na leasing. Jenže oni se začali zbavovat i letadel ve vlastnictví firmy. Většina "civilizovaných" leteckých společností má ve svém vlastnictví alespoň třetinu své flotily, další třetinu na finanční leasing a poslední třetinu na operativní leasing. To se však o ČSA říci nedá.

Od května 2013 se stal součástí flotily Airbus A330-300, který je pronajatý od Korean Air a létá pouze na jediné lince - do Soulu. Kdysi patřilo spojení do New Yorku mezi 10 nejsilnějších tratí ČSA, takže spojení na americký kontinent potenciál má, alespoň sezónní, což lze spatřit u Delta Air Lines nebo u Air Transat.

A složení flotily ČSA? Poměrně nevyhovující. Airbusy A320 tedy budou prodány. Ale jaká bude jejich náhrada? Na krátké tratě má ČSA turbovrtulové ATR-42 a ATR-72. Jenže dopravci zoufale chybí proudové letouny na delší, méně vytížené linky. Lufthansa má Embraery 190, taktéž KLM nebo Alitalia, LOT má flotilu složenou z velké části z Embraerů 190 a 170. Iberia má CRJ-900 nebo CRJ-1000, Air France je na tom podobně. Austrian Airlines má Fokkery 70 a 100, Swiss má BAe-146. Příští rok má však vstoupit do provozu zbrusu nový Bombardier CSeries 100 a 300. Těmi nahradi například Air Baltic své Boeingy 737-300/-500 a Swiss své BAe-146. Nové a úsporné stomístné letouny by byly ideální pro takového dopravce, jako je ČSA. V případě, že společnost nezařadí do své flotily CSeries nebo jemu podobný typ (mimochodem CSeries má objednané i Korean Air), nemůže ČSA se svými starými ATR konkurovat rychlejším a novějším Embraerům či Bombardierům.

České aerolinie byly silný dopravce, který se v dobách největší slávy velmi přibližoval nejen evropskému, ale také světovému standardu. České aerolinie provozovaly spoustu dálkových linek. Zaměstnanci firmy byli loajální, měli zkušenosti v oboru, letectví byla jejich srdeční záležitost, přispívali k prospěchu firmy, ne ke svému prospěchu. Prezidenti Jakubše a Kůla vybudovali konkurenceschopného národního leteckého dopravce, který byl znám po celém světě. Management by si měl uvědomit aspekty leteckého odvětví a řídit se takovými vzory jako jsou Swiss nebo Finnair. Potom budou ČSA opět reprezentovat Českou republiku v zahraničí důstojně.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář