Nad Českou republikou se opět smí létat
Odbavováni jsou cestující do Egypta nebo Tuniska. ČSA oznámily, že první linkové letadlo vypraví ve 14:40 do Madridu, Travel Service odstartoval do Vídně už ve 12:22. První letadlo přistálo po čtyřech dnech v Praze v 15:43, přiletělo ze španělského Tenerife. Celkem by v pondělí z pražského letiště mělo odletět 62 strojů, přistane jich 34.
Aerolinky nemohou zatím létat naplno, protože letiště ve velké části Evropy jsou stále uzavřena, provoz se navíc bude rozbíhat jen pomalu.
Jak bude dál vypadat situace na ruzyňském letišti, zatím není jasné. Podle mluvčí Ruzyně Michaely Lagronové musí jednotlivé letecké společnosti požádat o provozování konkrétních linek. Na každé letecké společnosti také záleží, zda se rozhodne letět.
Létat se bude především do jižních zemí jako je Egypt, Tunisko, Turecko nebo Španělsko. Od 11 hodin dopoledne mohou létat vrtulníky záchranné služby s akutními případy.
Ve tři hodiny odpoledne bylo otevřeno i letiště v Bratislavě, letiště v Košicích bylo otevřeno už v poledne.
Nad Českou republikou už od půlnoci mohla létat letadla ve výšce nad 7 450 metrů. Českým vzdušným prostorem tak mohly prolétat dálkové spoje.
Vulkanický prach z islandské sopky poslední čtyři dny paralyzoval letecký prostor nad většinou Evropy. Letiště ve Skandinávii a Velké Británii byla zavřená od čtvrtka, během pátku se uzavíraly vzdušné prostory i v západní a střední Evropě.
Ostatní evropské země, které uzavírky kvůli prachu postihly, znovuotevření stále řeší. Například Velká Británie oznámila, že letiště ve Skotsku se otevřou v úterý v 7:00 ráno SEČ, ve středu země ve 13:00 SEČ, letiště na jihu budou v provozu od 19:00 SEČ.
Mezinárodní letecká asociace (IATA) vyzvala v pondělí evropské vlády, aby potřebu zavření vzdušného prostoru znovu přehodnotily. "Musíme se snažit, aby se letecký provoz krůček za krůčkem obnovoval," řekl mluvčí IATA Giovanni Bisignani.
Otevřena jsou letiště ve Španělsku i na Islandu, jehož sopka na Evropu chrlí popel. Stejně tak Švédsko a Norsko otevřely většinu svého vzdušného prostoru s výjimkou oblastí kolem hlavních měst.
Kromě Bělehradu funguje téměř celá letecká přeprava na Balkáně - v Srbsku, Černé Hoře a části Bosny a Hercegoviny. V Chorvatsku fungují téměř všechna letiště. Vzdušný prostor je otevřen nad Ruskem, zrušeny jsou lety na západ a sever kontinentu.
Výluka způsobí leteckým společnostem velké ztráty, a EU proto uvažuje o povolení finanční pomoci aerolinkám. Podobná pomoc je obvykle zakázaná.
Od čtvrtka bylo v Evropě zrušeno 63 000 letů, v neděli jich bylo uskutečněno pouze 5 000 oproti běžným 24 000. Celkem bylo omezením letecké dopravy nad Evropou postiženo 6,8 miliónu lidí. Uzavřeno bylo 313 letišť. Každý den restrikcí přišel letecké dopravce na 200 miliónů dolarů, pozdější odhady hovoří dokonce o ztrátě 250 miliónů dolarů za den.
British Airways tratily 38 miliónů dolarů denně a Easyjet 7,6 miliónu. Evropští politici se snaží situaci řešit a omezení postupně odvolávat, i když evropská organizace pro řízení leteckého provozu Eurocontrol byla v neděli pro zachování zákazu letů. Zástupce ředitele organizace Brian Flynn současně varoval, že skutečnost, že polovina zemí otevře své vzdušné prostory, neznamená že poletí polovina linek.
Letecké společnosti podnikly testovací lety, pomocí nichž chtěly zjistit, jak velké nebezpečí představuje vysoce abrazivní sopečný prach a popel pro stroje. Prach a popel může vyvolat vážné problémy proudovým motorům, které posléze zhasnou.
Letecké společnosti několika zemí úspěšně provedly zkušební lety strojů různých typů pouze s posádkami. S potížemi se nesetkal dokonce ani boeing britských aerolinií, který nad britskými ostrovy kroužil v neděli celou hodinu.
Nejvíce zkušebních letů provedla zřejmě nizozemská společnost KLM, která většinu evropského vzdušného prostoru označila za bezpečný, napsala agentura Reuters. V neděli také už vypravila dva komerční lety do Asie.